docmen nadpis

Aktuality

chess


1.11.2016 (22:21:36)

Musel jsem přemíst fotky z dovolené na jiný server. Následující odkazy jsou aktuální.


4.10.2016 (20:42:11)

Dovolená 2016

V srpnu 2016 se konalo v Amsterdamu mistrovství Evropy v japonských šachách (shogi) a my se Světlou jsme se rozhodli, že využijeme příležitosti a podíváme se do světa. Zakoupili jsme síťovou jízdenku na vlak po Evropě a díky tomu jsme si mohli zvolit, kam všude se podíváme. Původní plán cestovat po Beneluxu jsme trošku osekali na Amsterdam s okolím a Brusel a do plánu jsme ještě přidali Basilej a zámek Neuschwanstein.

Začátek dovolené však nezačal úplně šťastně, ale mohlo být ještě hůř, kdyby se malá kuchyňská katastrofa stala v době naší nepřítomnosti.V noci z neděle 14.8. na pondělí 15.8. se zřítila zavěšená část kuchyňské linky a většina v ní umístěného nádobí vzala za své. K tomu ještě dostala pořádný zásah vodovodní baterie a začala protékat. Oprava nastěstí i přes zaneprázdnění instalatérů proběhla ještě týž den a my mholi v úterý brzo ráno vyrazit z Prahy na 12 denní dovolenou.

Oproti dalším dvěma kolegům, kteří si protpěli 16hodinovou cestu autobusem, jsme si pohodlně dojeli za 11 hodin až do Amsterdamu, kde nás vyzvedl ochotný pořadatel turnaje Henk Haaksma a dovezl až na místo ubytování. Pořadatelé pro zájemce zajistili superlevné a superskromné ubytování ve skautské budově. Večer jsme vyzkoušeli jeden z druhů místních kuchyně a to v indonéské restauraci, kde nám velmi chutnalo.

Ve středu jsme vyrazili do centra Amsterdamu. Dopoledne jsme strávili na obrovském tržišti, kde byly k dostání veškeré druhy jídla, oblečení a různého dalšího zboží. V podvečer jsem se vypravili do čtvrti červených luceren, kde je velké množství malých kabinek a v nich se nabízí lehké děvy. Nutno podotknout, že nás tato atrakce trochu zklamala, protože dívky byly oblečené do spodního prádla a nebylo jich zde ještě tolik, jako v noci.

Amsterdam je zvláštní především dvěma odlištnostmi od normálního velkoměsta. Pozitivní je, že je zde priorizována cyklistická doprava před jakoukoliv jinou dopravou a cyklista je zde pánem ulice. Cyklostezky jsou v celém Amsterdamu od centra až po okraj a obzvlášť v centru je pohyb autem prakticky nemožný. Negativem je legalizovce trávy, která je zde téměř všude zde cítit. Profesně mě zaujala sloučení metra s tramvají na jedny koleje mimo centrum, kde je metro v podstatě nadzemka s různou výškou nástupní hrany pro oba dopravní prostředky. Vyřešeno je to elegantně, část nástupiště je vyšší pro metro a část je nižší pro tramvaj. Mezi nimi jsou schodiště a rampa pro bezbariérový přístup. Další zajímavostí je, že díky všudypřítomné vodě je zde velké množství vodních ptáků především kačen a volavek.

Ve čtvrtek již začaly první turnaje. Zahráli jsme si čtyřkolový turnaj družstev, kde jsme dva zápasy vyhrály 3:0 a dva zápasy prohráli 0:3. Večerní belskový turnaj jsem po loské zkušenosti odmítl hrát stejně jako další dva čeští spoluhráči a večer jsme tedy opět vyrazili do centra Amsterdamu a opět do čtvti červencýh luceren, kdy jsme si dali pivo a sledovali jak z vychází mátožné postavy.

Od pátku do neděle se hrál hlavní turnaj. Já jsem hrál pavouka ME a po vítězství z prvního kola nad nasazeným belgičanem jsem v druhém kole podlehl mladému talentovanému rovnocenému bělorusovi. Dál jsem pak již hrá stejně jako zbylá část hráčů společný turnaj systémem MacMahon. Z pohledu šachisty nejsem s tímto systémem vůbec ztotožněn, protože priorizuje postavení v ratingu oprotoi výkonu v turnaji. Já jsem s 5 body z 9 partií skončil na pěkném 14. místě ze 12, účastníků zatíco za mnou zůstala celá řada hráčů s více body, jen proto, že neměli možnost hrát v čele turnaje. Naopak Světla s pouhým bodem (4/9) skončila na 110. místě a nedostala moc možností hrát proti silnější soupeřům. 3 z jejich bodů byly malé dti, teré jen odevzdávali figurky a tak z turnaje neměla moc dobrý pocit. Nutno ovšem dodat, že shogi nikdy vážně nehrála, byl to její první turnaj a nijak zvlášť před ním netrénovala.

Po skončení turnaje jsme zůstali v Amsterdamu ještě jeden den a rozhodli jsme se ho využít k výletu mimo město. Zvolili jsme sever a to ostrov Marken a přilehlé vesnice, které jsou turisticky atraktivní zejména díky své architektuře. Na (polo)ostrov Marken jsme dojeli autobusem a odtud jsme se lodí nechali dovézt do vesnice Volendam. Cesta zpátky do Amsterdamu byla trošku dobrodružná. Za celý den jsme byli již dost unaveni. První autobu, na který jsme čekali vůbec nedojel a druhý se ani nechystal zastavil. Po zámávání nás však vzal. Rozčarování nás čekalo, když nedojel tunelem pod širokým průplavem až do centra, ale zastavil na severní odříznuté části města. Skočili jsme rychle do prvního autobusu, který jsme viděli a dojeli až přímo k průplavu, přes který jezdí zdrama pravidený přívoz, čímž naše trápení skončilo a my si užili další plavbu.

V úterý dopoledne jsme vyrazili do Bruselu. Trošku nás mrzelo, že už nebyly volmé místenky na Thalys (obdoba TGV mezi Paříží a Amsterdamem), ale i tak jsem se poměrně rychle dostali do cíle. Brusel je orpoti Amsterdamu úplně jiný a to více kosmopolitnější. Nestojí na vodě a tak je zde hodně výškových budov. První den jsme vyrazili na Grand-Place tj. Na hlavní náměstí a k čůrajícími chlapečkovi, který byl zrovna oblečen jako kominík. Večer jsme pak zajeli do jednoho z parků a vlízké restauraci okoštovali poměrně hodně různých druhú silných belgických piv, po nichž mě ráno bolela hlava.

Druhý den jsme vstali trošku později a vyrazili na Atomium – obdobu pařížské eiffelovky. Až do srpna 2016 byl prý zákaz komerčního využití pořízených fotografií Atomia. V nejvrchnější kouli je restaurace, kde jsme si při pohledu na Brusel vychutnali sklnku výborného vína. Z blízkosti Atomia je komplex budov EXPO 1953, komplex mini Europe, kde jsou zmenšnini významných evropských staveb a obrovský park, jehož část je sídlem belgického krále.

V Bruselu bylo poměrně hodně černochů a arabů. Přes den bylo v centru bezpčeno, ale v noci a ráno po cestě na vlak jsem se mezi různými pochbně vypadajícími individui necítil zrovna nejlépe, i přesto, že jsme se pohybovali ve frekventované části města.

Do Basileje jsme jeli s přestupem ve Strasbourgu a trasu Brusel – Strasbourg jsme vysokorychlostním vlakem TGV zdolali za 3,5 hodiny i přesto, že jede oklikou přes letiště Charles de Gaulla u Paříže. Rychlost vlaku se mi nepodařilo zistit, protože mi na mobilu stávkovala GPS a ve vlaku nebyla rychlost ukazována, jak např. v českém pendolinu.

V Basileji jsme strávili vlastně jen jedno odpoledne, ale zato se jednalo o nejpříjemnější část dovolené. Především nás nadchlo nadšením místních i tursitů s jakým se oddávájí plavbě řekou Rýnem. Z mostu byl úžasný pohled na spoustu hlav v čisté řece přímo v centru města a vedle jedou obrovký parník. K plavbě využívají jakési vaky, do který zabalí své věci. Ve zbylé části vaku je pak vzduch, který po utěsnění vak drží nad hladinou a díky rychlému proudu řeky není třeba ani moc plavat. Na březích je pak velmi rušno, točí se zde pivo, griluje se atd. Nedalo nám to a také jsme alespoň smočili nohy v Rýnu.

Poslední zastávka nás čekala v Německu u hradu Neuschwanstein, který je známí především jako obrázek na puzzlích. Přímo z zámu železnice nevede a je třeba dojet do blízého města Füssen, kde jsme se také ubytovali. Kromě zámku Neuschwanstein je v blízkosti i zámek Hohenschwangau a oba zámky jsou na úpatí Alp. V oblasti je několik jezer a jsou zde vhodné podmínky pro cykloturistiku. Po příjezdu jsme vyrazili na výlet k hradům a půjčili si na jezeru Alpsee šlapadlo, přičemž jsem si i zaplavali přímo uprostřed jezera.

Ráno jsme pak museli opět chvátat 5 km trasu k Neuschwansteinu, protože jsme měli rezervovanou prohlídku. Ideální bylo, že nám rozdali přístroje, které odříkali výklad v češtině a my se nemuseli soustředit na překlad z angličtiny nebo němčiny.

V sobotu odpoledne jsme pak vyrazli na poslední cestu a to domů do Plzně.


29.8.2016 (21:14:43)

Letos jsme si se Světlou udělali v rámci dovolené kolečko po Evropě. Zatím se můžete pokochat fotkami v následujících odkazech. Časem možná přibude článek s podrobnostmi o tomto "tripu".


7.10.2015 (22:55:00)

Letos v létě jsem si v Praze zahrál otevřené Mistrovství světa v shogách. Bohužel jsem se o jedno místo nevešel do 32členého pavouku prestižního Mistrovství Evropy, ale i tak jsem si dobře zahrál a porazil dost silnějších soupeřů. Výsledky jsou mimo jiné na stránkách FESA. Pokud mě do příštího roku neopustí elán do shogů, tak další ročník se koná v Amsterodamu. Momentálně už se dost těším.

Jinak pomalu začíná šachová sezona. Opět budu hrát krajský přebor za Znojmo a 2.ligu za Vyšehrad B, tentokrát plzeňskou skupinu, takže si některé zápasy zahraju opravdu DOMA a nebudu muset úplně na všechny zápasy jezdit mimo Plzeň.


7.10.2015 (22:54:58)

Na začátku prosince 2014 jsem se vydal na výlet do Japonska reprezentovat Českou Republiku v japonských šachách (v shogách). Jel jsem společně se Světlou. Nebudu zde rozepisovat vše, co jsme viděli a zažili. Ti co chtějí vědět podrobnosti nechť si mě odchytnou a podrobně se mě vyptají. Pořízené foto jsem umístil do fotogalerie. Mám i někoilk videí, ale ty jsou pouze na vyžádání.


Archiv příspěvků

Copyright © Jan Dočekal 2010